Valancina Aksak. Vialiki Post
Vialiki post
Piatnica.
Post.
Baćka pajšoŭ nazaŭsiody.
Sastupiŭ mnie čarhu
kala viečnaści.
Na Hałhofie
Spačatku byli habrei.
A potym – usie inšyja.
Prynamsi, miž nas –
chryścijan roznaskurych,
što toŭpiacca tut
dzień pry dni
praz stahodździ
ŭ spadzievie
vymalić prava
kožny sabie
na poklič pačuty:
«Chryście – moj Boža!..»
Hrech
Pabitym sabačkam
staju
la Tvajho
paroha.
Litaść
Tvaja
biaźmiežnaja.
Nieabsiažny
moj hrech.
Dzień błakitnych baćkoŭskich vačej
Tak nie byvaje.
Ale tak adbyłosia.
Ja nia viedaju,
čym hety dzień admietny
pavodle hryharyjanskaha,
juljanskaha,
ci jakoha ŭschodniaha kalendara.
U mianie, jak vyśvietliłasia,
svaje pačatki liku.
22 lutaha 2006 hodu
apošni raz ja bačyła
maminy žyvyja
błakitnyja vočy.
Praź dzieviać hadoŭ
usio paŭtaryłasia z baćkam
dakładna ŭ hety dzień.
Voś tak i źjaviłasia data,
jakuju, peŭna, nazavu
Dzień błakitnych baćkoŭskich vačej.
Zapoźnienaja
Zaŭčasna
naradžajecca ŭnučka,
zaŭčasna
pamiraje baćka,
zaŭčasna
stareje muž.
Tolki ja
zapoźnienaja
tut, u nieznajomym skvery
z mrojami maładymi
i plaškaj staroha vina.
Stary novy hod
Doŭhimi
«kryvymi viečarami»
pakutuju
za hrachi «pilipaŭki».
Novyja praviny.
Staraja spoviedź.
Asałoda naŭviecie.
Ščaście
Spoviedź.
Post.
Pakajańnie.
Malitva.
Spakoj.