Śviet

Abvieščany łaŭreat Nobieleŭskaj premii pa litaratury

Siońnia ŭ Stakholmie byŭ nazvany nobieleŭski łaŭreat pa litaratury. Im staŭ narviežski piśmieńnik Jun Fose. Mienavita na jaho adnaznačna stavili bukmiekiery, i jon źjaŭlajecca adnym z najbolš zapatrabavanych na siońnia dramaturhaŭ.

Jun Fose biare ŭdzieł u 73-j Nacyjanalnaj knižnaj premii na Uoł-stryt (Ńju-Jork). 16 listapada 2022 hoda. Fota: Evan Agostini / AP

Jak paviedamiŭ Nobieleŭski kamitet, premija prysudžana «za navatarskija pjesy i prozu, jakija vykazvajuć nievymoŭnaje».

U 2015 hodzie nobieleŭskim łaŭreatam pa litaratury stała biełaruska Śviatłana Aleksijevič.

Jun Fose naradziŭsia ŭ 1959 hodzie ŭ Chieŭhiesunie. Debiutavaŭ u 1983 ramanam «Čyrvonaje, čornaje», jak dramatyčny piśmieńnik — pjesaj «My nikoli nie rasstaniemsia» (1994). Vykładaŭ litaraturu, zajmaŭsia žurnalistykaj. Taksama napisaŭ niekalkich vieršavanych zbornikaŭ, knih dla dziaciej.

Na biełaruskuju jaho pierakładaŭ Jan Maksimiuk.

U piatnicu budzie abvieščany łaŭreat premii miru. Hod tamu premiju prysudzili palitźniavolenamu biełaruskamu pravaabaroncu Alesiu Bialackamu. Za jaho premiju ŭ Osła atrymała jahonaja žonka Natalla Pinčuk.

Kamientary

Ciapier čytajuć

Ajcišnica, jakaja viarnułasia z emihracyi, pachvaliłasia, što idzie vystupić na ANT — u kamientarach adkryŭsia partał u piekła17

Ajcišnica, jakaja viarnułasia z emihracyi, pachvaliłasia, što idzie vystupić na ANT — u kamientarach adkryŭsia partał u piekła

Usie naviny →
Usie naviny

Va ŭradzie nazvali datu, kali biełarusam daviadziecca na 100% apłačvać žyllova-kamunalnyja pasłuhi9

«Pucin zadaje bardelu paradak dnia». Prapahanda vykručvajecca pierad pieramovami ŭ Stambule17

Ziankoviču zaprasili dvuch stylistaŭ i navat kupili trusy: što zastałosia za kadram intervju ANT u hateli «Jeŭropa»5

«Reform» adkazaŭ Buhaju: «Łukašenka zastaniecca sam-nasam z Rasijaj»32

U Hrodnie MAZ pravaliŭsia ŭ hłybokuju jamu. Dastać jaho budzie ciažka FOTAFAKT1

Maršrutčyka, jaki padmanuŭ harotnych žančyn na 68 tysiač rubloŭ, asudzili na čatyry hady

Rasijanin na «Dodžy» razahnaŭsia da 200 km/h na trasie M1. Ale ad DAI nie ŭciok9

Minčuk śćviardžaje, što taksist dvojčy pryniaŭ apłatu za pajezdku: «Uziaŭ hrošy ŭ mamy, a potym — u mianie»1

Dakazali tolki, što namieśnik načalnika Biełčyhunki atrymaŭ siertyfikaty na 5500 rubloŭ. Ale ŭsio adno jamu śviecić 15 hadoŭ3

bolš čytanych navin
bolš łajkanych navin

Ajcišnica, jakaja viarnułasia z emihracyi, pachvaliłasia, što idzie vystupić na ANT — u kamientarach adkryŭsia partał u piekła17

Ajcišnica, jakaja viarnułasia z emihracyi, pachvaliłasia, što idzie vystupić na ANT — u kamientarach adkryŭsia partał u piekła

Hałoŭnaje
Usie naviny →

Zaŭvaha:

 

 

 

 

Zakryć Paviedamić