Pahladzicie, jak zorka «Livierpula» Machamied Sałach radykalny źmianiŭ imidž. I heta nie prosta tak FOTAFAKT
Uletku futbalist ździviŭ svaim novym stylem — viarnuŭsia z adpačynku amal łysym.

Adnak heta nie prosta žadańnie jehipcianina źmianić styl — jon zrabiŭ transpłantacyju vałasoŭ, piša Tribuna.com.
Dla transpłantacyi vałasoŭ nieabchodna maksimalna karotka pastryhčysia — i zatym niekatory čas chadzić z takoj stryžkaj, čakajučy rostu novych vałasoŭ u adnoŭlenych učastkach.
Chacia sam Sałach publična nie paćviardžaŭ, što jon zrabiŭ apieracyju, jość usie prykmiety hetaha.
Pa-pieršaje, Machamied raniej mieŭ prykmietnuju prablemu ź linijaj vałasoŭ — zvykłaje dla mnohich abłysieńnie ŭ bakavych častkach. Pa-druhoje, paśla transpłantacyi zaŭsiody vyrazna bačnaja roźnica pamiž učastkami, dzie niama vałasoŭ, dzie prosta stała mienš vałasoŭ i dzie adbyłasia pierasadka.

Tamu naŭrad ci Sałach budzie doŭha chadzić amal łysym — jak tolki paŭnavartasna zavieršycca praces adrastańnia pierasadžanych falikułaŭ, hulec amal napeŭna ździvić novym stylem.
Ciapier čytajuć
«Jak Volski prychodziŭ ź pieratrusam da Kołasa, a Krapiva i Hlebka danosili na kaleh». Apublikavanyja žachlivyja ŭspaminy Ryhora Biarozkina pra represii 1920—1940-ch
«Jak Volski prychodziŭ ź pieratrusam da Kołasa, a Krapiva i Hlebka danosili na kaleh». Apublikavanyja žachlivyja ŭspaminy Ryhora Biarozkina pra represii 1920—1940-ch
«Ja suprać. Movy, jakija pakinuli paśla siabie kałanizatary ŭ Afrycy, stali šlacham da cyvilizacyi». Aleksijevič adkazała, jak stavicca da admovy ad ruskaj movy va Ukrainie
«Ja suprać. Movy, jakija pakinuli paśla siabie kałanizatary ŭ Afrycy, stali šlacham da cyvilizacyi». Aleksijevič adkazała, jak stavicca da admovy ad ruskaj movy va Ukrainie
«U turmie ja lubiŭ vynosić śmiećcie». Historyja Mandeły, jaki razumieŭ, što niemahčyma zamanić voraha ŭ zasadu, kali nie viedaješ, jak myślać jaho hienierały
Kamientary