Zmahańnie za Vitušku
Jak i treba było čakać, maje artykuły (u tym liku i ŭ «Našaj Nivie») pra hienerała Michała Vitušku vyklikali nehatyŭnuju reakcyju KHB. Supracoŭnik pres-słužby hetaj ustanovy Ihar Ivanoŭski (były žurnalist) naradziŭ za apošnija miesiacy až try «razobłačienija opusov pisatiela-fantasta S.Jerša»: «Vtoroje prišiestvije hienierała Vituško» («Hrodzienskaja praŭda», №59, 29 traŭnia 1997 h.), «Idiot poisk biełorusskich pietenov i kviślinhov?» («Narodnaja hazieta», №150, 29 lipienia 1997 h.) i «Karatiel. Otpietoho mierzavca pytajutsia priedstaviť nacionalnym hierojem» («Znamia Junosti», №109, 14 žniŭnia 1997 h.). Ihar Ivanoŭs ki hańbić nia tolki hienerała Vitušku, mianie, jak aŭtara publikacyjaŭ, ale i biełaruskuju emihracyju.
Nia budu spyniacca na hetych, poŭnych idealahičnych štampaŭ i kahebisckich falšyvak, artykułach. Zaznaču tolki, što, nazyvajučy Vitušku karnikam, Ivanoŭski nie pryvioŭ nivodnaha faktu złačynstvaŭ, nibyta ŭčynienych im. Napeŭna, ich prosta niama.
Sapraŭdy, pytańnie z hienerałam Vituškam užo pierastała być tolki histaryčnaj prablemaj. Ciapier heta prablema palityčnaja. KHB nia choča pryznacca, što ŭ svoj čas atrymaŭ parazu ŭ baraćbie ź biełaruskim nacyjanalistam, talenavitym vajskoŭcam. Pryznać heta — značyć, dać prykład zmahańnia za Baćkaŭščynu sučasnym maładym radykałam. Dziasiatki hadoŭ my ničoha nia viedali pra našaha biełaruskaha Banderu, i voś praŭda pra jaho pačała praryvacca ŭ druk, dachodzić da moładzi. I voś užo pres-hrupa UKHB RB pa Haradzienskaj vobłaści ŭ zapale jornictva papiaredžvaje, što ŭ lasach moža źjavicca vyzvolnaja armija «bieśśmiertnoho hienierała Vituško»!
Što da starańniaŭ pres-słužby KHB «pachavać» hienerała ŭ studzieni 1945 h., dyk heta sprava bieznadziejnaja. I ja dumaju, što jany razumiejuć heta, ale vymušanyja abaraniacca j zachoŭvać svaje tajny, ź jakich jašče nia źniaty hryf «sovieršienno siekrietno». Tym bolš, što niekatoryja ŭpłyvovyja asoby Biełaruskaha Rezystansu jašče žyvyja.
Tym časam pra biełaruskaha hienerała Vitušku pamiatajuć va Ŭkrainie. Niadaŭna ŭsieŭkrainski tydniovik «Šlach Pieriemohi» (jon raspaŭsiudžvajecca pa ŭsim śviecie) źmiaściŭ pryśviečany jamu artykuł, ilustravany fotazdymkam. Nie zabyvajecca pra Vitušku j Biełaruskaja Encyklapedyja, u 4-m tomie jakoj źjaviŭsia moj artykuł pra jaho. Praŭda, biez majoj zhody było dabaŭlena niekalki idealahičnych štampaŭ. Adnak na heta možna zakryć vočy, bo ŭžo sam fakt źjaŭleńnia ŭ naš čas u biełaruskaj encyklapedyi zhadki pra hienerała Vitušku j vyzvolnuju armiju «Čorny Kot» nia moža nia radavać. Adnak heta tolki pačatak zmahańnia za našaha nacyjanalnaha hieroja. Pryjdzie čas, i historyja nazavie imiony sapraŭdnych kalabarantaŭ — kviślinhaŭ i petenaŭ.
Siarhiej Jorš
Biblijahrafija publikacyjaŭ, pryśviečanych hienerału Michału Vitušku
1. Biełaruskija maturysty // Šlach moładzi (Vilnia). №7, 1930. C.15.
2. Łastaŭka P. Biełarusy ŭ Varšavie // Šlach moładzi. №8. 25.03.1938.
3. Ahulny schod Aśvietnaha Tavarystva Biełarusaŭ u Varšavie // Šlach moładzi. №3, 1939.
4. Biełarusy ŭ Varšavie // Recha (Paryž). №6-7. Krasavik-travień 1939.
5. Smalenskaja samaachova dziejničaje! // Novaja daroha (Biełastok). №10. 1 krasavika 1943.
6. Zmahańnie i teror na Biełarusi // Ruch (Niamieččyna). №4. Studzień 1947.
7. Schiesskrieg — hinter dem Eisernen Vorhang // Abendpost (Niamieččyna). 11 Dezember 1948.
8. Vituška apraŭdaŭ davier. 45 000 partyzanaŭ zmahajecca za niezaležnuju Biełaruś // Baćkaŭščyna. 26.12.1948. (Pierakład u skarocie papiaredniaha artykuła).
9. Hienerał Vituška zmahajecca // Baćkaŭščyna. 3.05.1949.
10. Vituška šyryć zmahańnie // Baćkaŭščyna. 30.05.1949.
11. Stary žaŭnier. Partyzany i palitykany // Biełaruskaje słova (Zachodniaja Niamieččyna). 18.06.1949.
12. D. Raspłata // Biełaruskaje słova. 15.09.1949.
13. Padpolnyja vydańni biełaruskich partyzanaŭ i nacyjanalnych arhanizacyjaŭ // Volnaje Słova (Zachodniaja Niamieččyna). №7-9. 5.12.1949.
14. Partyzanskaja baraćba na Biełarusi niesupynna tryvaje // Volnaje Słova. №1(10). Studzień-luty 1950.
15. U słužbie «Čornaha Kata» // Božym šlacham. №8-9. Žnivień-vierasień 1950.
16. Vytrymki z drukaŭ biełaruskich partyzanaŭ // Volnaje Słova. №2-3 (11-12). Krasavik 1950.
17. Interviju prezydenta M.Abramčyka // Božym šlacham. №8-9. Žnivień-vierasień 1950.
18. Viestki z Baćkaŭščyny // Volnaje Słova. №4-5 (13-14). Vierasień 1950.
19. Uznaharody dla zasłužanych Biełarusaŭ // Baćkaŭščyna. №7-8. 24.02.1952.
20. Adozva Centralnaha Kamitetu Biełaruskaj Niezaležnickaj Partyi. — Zachodniaja Niamieččyna. Sakavik 1954.
21. Druhi Ŭsiebiełaruski Kanhres. — Miunchien, 1954. S.31, 72.
22. Kruk A. U 1954 hodzie na Biełarusi // Baćkaŭščyna. №40(322). 30.09.1956.
23. Za dziaržaŭnuju niezaležnaść Biełarusi. — Londan, 1960. S.172.
24. Ramanoŭski V. Saŭdzielniki ŭ złačynstvach. — Miensk, 1964. S.167, 191, 247.
25. Sakolski. Niekatoryja niaścipłaści // Biełaruski Hołas (Taronta). №137. Krasavik 1966.
26. Na 30-ja ŭhodki Biełaruskaj Krajovaj Abarony // Biełarus (Ńju-Jork). №206. Červień 1974.
27. Stasievič Ju. Biełaruskaja partyzanka 1944-1952 h. // Biełaruski Hołas. №232. Krasavik 1975.
28. Malecki Ja. Pad znakam Pahoni. — Taronta, 1976. S.4.
29. Bryleŭski Uł. Biełarusy ŭ davajennaj Varšavie (žmienia ŭspaminaŭ) // Biełarus. №250. Luty 1978.
30. Lasy, bunkiery, partyzany // Zvažaj (Taronta). №2, №3. Červień, vierasień 1978.
31. Stasievič Ju. Biełaruskaja partyzanka pa II vajnie // Biełaruski Hołas. №292. Krasavik 1981.
32. Druhaja suśvietnaja sustreča biełaruskich veteranaŭ // Zvažaj. №4 (36). Śniežań 1984.
33. Letapis biełaruskaj emihracyi. №23. Śniežań 1984.
34. Letapis biełaruskaj emihracyi. №477. Krasavik 1987. S. 72.
35. Michalčanka A. Biełorusskaja simvolika: tradicii i sovriemiennosť // Sovietskaja Biełoruśsija. 25.11.1990.
36. Hulenka U. Partyzanski ruch: sproba nieidealizavanaha analizu, albo niekalki pytańniaŭ sabie // Źviazda. 7.08.1991.
37. Vir V. Major Biełaruskaj Krajovaj Abarony — Usievaład Rodźka // Biełaruski Hołas. №365. Kastryčnik 1991.
38. Žumaŕ S. Armija Krajova: śviet ili tieni? // Respublika. 28.10.1992.
39. Jorš S. Miensk, 1942. U padpolli stvorana Biełaruskaja Niezaležnickaja Partyja // Pahonia. №15. 4-10.06.1993.
40. Hienijuš Ł. Spoviedź. — Miensk, 1993. S.36, 65, 88.
41. Jermołovič V., Žumaŕ S. Ohniem i miečom. Chronika polskoho nacionalističieskoho podpolja v Biełarusi (1939-1953 h.) —Miensk, 1993. S.99.
42. Siamaška Ja. Armija Krajova na Biełarusi. — Miensk, 1994. S.217.
43. Encyklapedyja historyi Biełarusi. T.2. — Miensk, 1994. S.309.
44. Jorš S. Za volu i Baćkaŭščynu! Bajavaja partyzanskaja presa ŭ paślavajennaj Biełarusi // Pahonia. №19. 17-23.06.1994.
45. Žumaŕ S. Osvoboždienije pośle osvoboždienija // Sovietskaja Biełoruśsija. 26.08.1994.
46. Jorš S. Provał «krasnoho» prizyva // Svobodnyje novosti. №21. Žnivień 1994.
47. Jorš S. «Čiornyj Kot» nie baśnia — pravda // Svobodnyje novosti. №21. Kastryčnik 1994.
48. Kaŭšanka Z. «Tak mnie napisana ŭ Strašnaj Knizie...» // Naša Niva. №10. Kastryčnik 1994.
49. Haśmiuler D. Lasy, bunkiery, partyzany // Pahonia. №36. 4-10.11.1994; №37. 11-17.11.1994.
50. H.D. Nichto nie zabyty, ništo nie zabyta // Pahonia. №3. 20-26.01.1995.
51. Viežan Ja. Dzie i kali zahinuŭ hienerał Vituška? // Pahonia. №5. 3-9.02.1995.
52. Jorš S. Nieiźviestnoje pokušienije (kak biełorusy chotieli ubiť Stalina) // Svobodnyje novosti-plus. №12. 24-31.03.1995.
53. Viežan Ja. Vyzvolny ruch u dakumantach // Za volu. №2. Sakavik-krasavik 1995.
54. Šukajłovič M. Biełaruskija nacyjanalisty na maršy // Pahonia. №20. 26.05.-1.06.1995.
55. Jorš S. Paślavajenny supraciŭ balšavickim akupantam na Biełarusi // Pahonia. №23. 16-22.06.1995; №24. 23-29.06.1995; №26. 7-13.07.1995; №28. 21-27.07.1995.
56. Jorš S. Biełaruski nacyjanalny rezystans u hady Druhoj suśvietnaj vajny // Pahonia. №33. 1-7.09.1995; №36. 29.09.-5.10.1995; №37. 6-12.10.1995.
57. Dudalič S. Dziady // Pahonia. №40. 27.10-2.11.1995.
58. Tolko «Čiornomu Kotu» nie poviezło // Pahonia. №41. 3-9.11.1995.
59. Jorš S. Listy prezydenta // Pahonia. №46. 8-14.12.1995; №47. 15-21.12.1995.
60. Jorš S. Adhałoski // Niva (Biełastok). 3.12.1995.
61. Vićbič Ju. Antybalšavickija paŭstańni i partyzanskaja baraćba na Biełarusi. — Ńju-Jork, 1996. S. 330-337.
62. Zaprudnik Ja. Biełaruś na histaryčnych skryžavańniach. —Miensk, 1996. S. 117-118.
63. Viežan Ja. Da historyi palityčnaj dziejnaści biełaruskaj emihracyi; Tajna źniknieńnia biełaruskaha zahraničnaha archivu // Pahonia. №12. 22-28.03.1996.
64. Dudalič S. Biełaruski hienerał-antykamunist // Pahonia. №14. 5-11.04.1996; №15. 12-18.04.1996.
65. Jorš S. Aryštavany ŭ Biełastoku // Niva. №27. 7.07.1996.
66. Jorš S. Aśvietnaje Tavarystva Biełarusaŭ u Varšavie // Niva. №31. 4.08.1996.
67. Łoftus D., Sievruk V. Siekriet brihady «Biełaruś» // Biełaruskaja dumka (Miensk). №4. 1996. S.122.
68. Jorš S. Pieršy Šturmovy Źviaz // Niva. №42. 20.10.1996.
69. Biełaruskaja Encyklapedyja. T.4. — Miensk, 1997. S.205, 206.
70. Jorš S. Hienerał Vituška // Naša Niva. 12.05.1997.
Padrychtavaŭ Siarhiej Jorš
Ciapier čytajuć
Halina Dzierbyš kazała prakuroru: «Jak pamru, budu da ŭsich vas nočču prychodzić». I žyćcio ŭžo dahnała jaje sudździu i śviedak. Historyja piensijanierki, jakoj dali 20 hadoŭ kałonii
Kamientary