Siem hadzin da Varšavy: jak ciahnik «Stryž» pierachodzić na jeŭrakalainu za 20 chvilin FOTA, VIDEA

Brest pryniaŭ pieršy chutkasny ciahnik Swift Maskva — Bierlin, abstalavany sistemaj aŭtamatyčnaj źmieny šyryni kołavych par. TUT.BY pahladzieŭ, jak sučasny sastaŭ za 20 chvilin spraŭlajecca z tym, na što ŭ zvyčajnaha sychodzić kala dźviuch hadzin.
Tut i nižej fota: Stanisłaŭ Koršunaŭ, TUT.BY
Pieravodnuju pryładu na stancyi Brest ustalavali jašče letaś. Abstalavańnie raźmiaścili ŭ vialikim anhary niedaloka ad budynka punkta pierastanoŭki pasažyrskich vahonaŭ. Z adnaho boku da jaho viadzie šyrokaja kalaina, z druhoha — vuzkaja. Pasiaredzinie — taja samaja pieravodnaja pryłada, jakaja pieramiaščaje rassoŭnyja kołavyja pary.

Pakul adzinym «spažyŭcom» hetaj sistemy źjaŭlajecca chutkasny ciahnik Swift («Stryž») Maskva — Bierlin. Pieršy sastaŭ bresckija čyhunačniki pryniali ŭ noč z 17 na 18 śniežnia.
Pryncyp pracy sistemy:
U novy anhar ciahnik prybyŭ kala 00.30. Akramia bresckich śpiecyjalistaŭ, jaho sustrakali taksama kalehi ź ispanskaj kampanii Patentes Talgo S.L.
Na jeŭrapiejskuju kalainu Swift pierajšoŭ prykładna za 20 chvilin. Pry hetym raniej na hetuju praceduru patrabavałasia kala dźviuch hadzin. Paralelna ŭ vahonach pasažyry prachodzili mytny i pamiežny kantrol.

Jak paviedamlałasia, dziakujučy zapusku «Stryža» čas u šlachu pamiž Maskvoj i Bierlinam skarocicca na čatyry hadziny — adlehłaść u 1898 kiłamietraŭ novy ciahnik budzie pieraadolvać prykładna za 20 hadzin, a dabracca ź Minska ŭ Bierlin možna budzie za 12 hadzin.

«Stryž» budzie kursavać dva razy na tydzień. Cana kvitkoŭ Minsk — Bierlin: u kupejnym vahonie — 312 rubloŭ 13 kapiejek, u siadziačym — 236 rubloŭ 61 kapiejka, luks — ad 435 rubloŭ i vyšej.

A ź Minska da Varšavy možna budzie dabracca za 7 hadzin. Cana kvitkoŭ: 215 rubloŭ 38 kapiejek kupejny vahon, ad 177 — za miesca ŭ siadziačym i ad 317 rubloŭ u vahonie kłasa luks.
Ciapier čytajuć
U jakoj raźviedki była najlepšaja infarmacyja ź Biełarusi ŭ lutym 2022 i chto paviedamiŭ Budanavu, što asnoŭny ŭdar rasijan budzie na Hastomiel. Źjaviłasia vialikaja publikacyja
Kamientary